Ekonomika
Ústecký kraj je a v minulosti vždy byl průmyslový region. Ve druhé polovině 20. století se ekonomika Ústeckého kraje orientovala na povrchovou těžbu hnědého uhlí a jeho energetické využití. Z této doby pramení značná závislost kraje na velkých podnicích v těchto sektorech. Dalšími tradičními odvětvími v Ústeckém kraji jsou chemický průmysl a výroba skla a porcelánu. V zemědělství se kraj pyšní pěstováním žateckého chmele, ovocnářstvím a zelinářstvím na Litoměřicku.
Obecná ekonomika
Řada průmyslových odvětví (chemie, textilní a oděvní průmysl, strojírenství, těžba, energetika) prošla v 90. letech 20. století útlumem, popř. stagnací. Nová pracovní místa přinesly výrobní podniky v průmyslových zónách. Díky restrukturalizaci ekonomiky v kraji průběžně posiluje sektor obchodu a služeb.
Hrubý domácí produkt v Ústeckém kraji dlouhodobě roste. Za deset let se zvýšil o 50 %. Nicméně většina ostatních krajů ČR ekonomicky roste rychleji. HDP na 1 obyvatele je v Ústeckém kraji jen na úrovni 70 % průměru ČR.
Podnikání a inovace
Ekonomika Ústeckého kraje je více závislá na velkých zaměstnavatelích, než je obvyklé v jiných krajích ČR. Index podnikatelské aktivity (počet ekonomických subjektů na počet obyvatel) je nízký především v periferních oblastech Šluknovského výběžku a Podbořanska, ale také v pánevních oblastech. Nejpodnikavější okresy kraje jsou Litoměřice a Ústí nad Labem.
Část volných pracovních sil po útlumu těžby a těžkého průmyslu absorbovaly průmyslové zóny; ty se nejvíce koncentrují v pánevní oblasti kraje.
Průměrné mzdy v kraji dlouhodobě rostou. Nominálně vzrostly za 10 let o dvě třetiny. Stále však dosahují jen zhruba 90 % průměrné úrovně v ČR.
Úroveň znalostní ekonomiky lze posoudit podle výdajů na vědu a výzkum a podle počtu udělených patentů. Výdaje na vědu a výzkum v Ústeckém kraji se průběžně zvyšují. Stále je však v tomto ukazateli Ústecký kraj druhým nejhorším krajem v ČR. Počet nově přihlášených patentů dlouhodobě stagnuje. Také v tomto ukazateli zaujímá Ústecký kraj jednu z posledních příček v mezikrajském srovnání.
Doprava
V roce 2023 bylo na území Ústeckého kraje 4 243 km silnic a dálnic, z toho 116 km připadalo na dálnice, silnice I. třídy tvořily 469 km, silnice II. třídy měřily 907 km. Nejvíce kilometrů bylo tvořeno silnicemi III. třídy – 2 751 km.
Z hlediska relativního ukazatele – hustoty silniční sítě, což je přepočet délky silnic a dálnic na rozlohu kraje, zaujímal Ústecký kraj hodnotou 795 m/km2 třetí nejvyšší pozici. Nejdelší silniční a dálniční síť mají okresy Litoměřice (964 km) a Louny (941 km).
Celková provozní délka železničních tratí dosáhla 1 079 km a byla druhá nejvyšší mezi kraji ČR. S hustotou 202,1 m/km2 je železniční síť v Ústeckém kraji druhá nejhustší v republice (po Praze).
Dopravní osou kraje je multimodální koridor Praha – Ústí nad Labem – Drážďany.
V oblasti dopravní sítě je významnou iniciativou Ústeckého kraje budování cyklostezek. Páteřní cyklostezky jsou trasovány podél významných vodních toků (Labská stezka, Cyklostezka Ploučnice, Cyklostezka Ohře – prozatím nedokončená).
Ústecký kraj zajišťuje v území příměstskou, meziměstskou a drážní dopravu.
