Historický popis

Po příchodu Slovanů se v pověstech objevují jména jednotlivých kmenů usazených kolem skutečně doložených hradů, které se od 10. století stávaly centry hradských okrsků přemyslovských Čech. V následujících stoletích se v kraji upevňuje systém církevní a šlechtické držby, mezi nejdůležitější patřila litoměřická kapitula založená již r. 1057 a rody Berků z Dubé, Vartemberků, Hrabšiců a Zajíců z Házmburka. Od počátku 13. století vzniká síť královských měst Žatec, Louny, Most, Ústí nad Labem, Litoměřice.

Po určitém klidu ve 14. století se v dobách husitských tažení kraj stává dějištěm několika bitev. Husité našli silné zázemí hlavně na Žatecku a Lounsku, centrem na Litoměřicku byl Žižkův hrad Kalich.

Od 2. poloviny 15. a v 1. polovině 16. století získává na významu město Litoměřice, které se postupně stává nejvýznamnějším městem v severních Čechách, a to i v protihabsburském odboji kolem r. 1547 a reformaci.

Vypálení protestantského kostela v Hrobu u Teplic je považováno za jednu z hlavních příčin třicetileté války, ve které kraj silně utrpěl. Následná chudoba a rekatolizace vedly k řadě selských povstání, která byla potlačena. Přes nábožensko-politický útlak se kraj v době barokní značně rozvíjel, a to nejen v oblasti kultury, ale i průmyslu. Vznikly zde jedny z prvních manufaktur u nás a řada stavebních památek.

Zdárný rozvoj byl kolem poloviny 18. století omezen řadou válek o dědictví rakouské. Krajem neustále táhla vojska buď rakouská nebo pruská. Zrušení nevolnictví a posléze roboty vedlo k silnému rozvoji průmyslu. V 1. pololetí 19. století byl kraj dějištěm napoleonských válek. V kraji s množstvím dělníků docházelo již od konce 19. století k řadě stávek. Před 2. světovou válkou byl kraj odtržen od vnitrozemí a připojen k Německu, neboť zde vždy silnou roli hrálo německé obyvatelstvo.

Snad nejvíce ovlivnily vývoj území Ústeckého kraje události po skončení 2. světové války, kdy v rámci principu kolektivní viny došlo k vyhnání německého obyvatelstva a k osídlení území obyvateli z jiných částí tehdejšího Československa. Většina nových osídlenců neměla k území žádné kulturní vazby a jejich nevyhraněný vztah k regionu vedl k otupění a lhostejnosti vůči centrálně prosazovanému zaměření kraje na těžbu hnědého uhlí, energetiku a těžký průmysl, což vedlo k devastaci území. Po roce 1945 se nikdy nepodařilo obnovit úroveň historického osídlení regionu, mnoho obcí s historickými tradicemi zaniklo v důsledku důlní a průmyslové činnosti nebo kvůli své poloze v hraničním pásmu a ve vojenských prostorech.

Po roce 1989 se ekologickými programy podařilo snížit znečištění ovzduší a vod. Pomalu začala i restrukturalizace průmyslu směrem od velkopodniků k novým malým a středním podnikům. Ekonomická transformace však s sebou přinesla i nárůst nezaměstnanosti.

Na základě reformy státní správy a samosprávy vznikl 1. ledna 2001 Ústecký kraj jako jeden ze 14 samosprávných krajů ČR.

Významná archeologická naleziště