Obyvatelstvo
Ústecký kraj je charakteristický vysokou mírou urbanizace, především v oblastech Mostecka, Teplicka a Ústecka, kde se soustřeďuje většina průmyslových kapacit. Naopak venkovské oblasti, zejména v Českém středohoří a Krušných horách, trpí úbytkem obyvatelstva. Kraj je demograficky i sociálně rozmanitý, což přináší jak výzvy, tak příležitosti k rozvoji. Historicky průmyslově zaměřený region prošel a prochází zásadními ekonomickými a sociálními proměnami, přesto si jeho obyvatelé dokázali a dokážou najít nové příležitosti a přizpůsobit se měnícím podmínkám.
Stav obyvatel
V Ústeckém kraji žilo v r. 2023 cca 812,5 tis. obyvatel. Největším městem je Ústí nad Labem (91 963 obyvatel), nejmenší obcí byly Staňkovice v okrese Litoměřice (32 obyvatel). Nejlidnatějším okresem je okres Teplice (128 tis. obyvatel), okresem s nejmenším počtem obyvatel je okres Louny (87 tis. obyvatel).
Počet obyvatel Ústeckého kraje se dlouhodobě snižuje. Za uplynulých deset let se počet obyvatel snížil zhruba o 15,5 tisíce obyvatel, tedy o téměř 2 %. Úbytku obyvatel čelí takřka celé území kraje.
Obyvatelstvo kraje také rychle stárne. Index stáří (udávající, kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 obyvatel ve věku 0-14 let) se za 12 let zvýšil o třetinu. Nejstarší obyvatelstvo je na území ORP Děčín a Varnsdorf.
Stárnutí a úbytek obyvatel je vidět i na věkové pyramidě obyvatel kraje. Nejpočetnější kategorií jsou obyvatelé středního věku (40-54 let).
Pozitivním jevem je průběžný růst vzdělanosti obyvatelstva. Podíl vysokoškoláků v populaci se zvýšil o 15 %. Kraj nicméně stále zaostává za průměrem ČR, který je 23 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním.
Pohyb obyvatel
Obyvatelstvo v Ústeckém kraji není rozloženo rovnoměrně. Pánevní oblast od Děčína po Chomutov patří k nejhustěji zalidněným oblastem v ČR. Naopak nízké zalidnění je v Krušných horách a ve venkovských oblastech kraje. Nejnižší zalidnění má obec Kryštofovy Hamry (2,44 obyvatele na km2), u nejhustěji zalidněného města (Teplice) je tato hodnota téměř stokrát vyšší.
Opačný trend pozorujeme u vyjížďky za zaměstnáním. Velká města poskytují nabídku pracovních příležitostí, z venkovských oblastí je nutné dojíždět. Z některých obcí denně vyjíždí za zaměstnáním i více než polovina celkového počtu obyvatel.
Negativním demografickým trendem Ústeckého kraje je nízká přirozená obměna obyvatel. Dlouhodobě se méně lidí rodí a více lidí umírá. Tento trend je částečně vyrovnáván migrací do kraje. Výrazně kladné saldo migrace v r. 2022 je zapříčiněno příchodem uprchlíků z Ukrajiny.
Naopak pozitivní je postupné prodlužování života obyvatel – růst naděje dožití. Už v současné době se Ústecký kraj blíží k průměru ČR a lze očekávat, že tento trend bude dále pokračovat. Jednou z příčin je zlepšení životního prostředí po roce 1989.
Účast v komunálních volbách ukazuje zájem lidí o veřejný život ve svém okolí. Zde kraj stále zaostává za průměrem ČR; průměrná volební účast v komunálních volbách v ČR je 46 %.