Sociální správa
Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s výzvami spojenými se zaměstnaností a sociálními službami, které jsou zásadní pro zlepšení životních podmínek obyvatel. Vysoká nezaměstnanost v některých oblastech a specifická sociální skladba obyvatelstva vytvářejí zvýšenou poptávku po podpůrných službách. Kraj na tyto potřeby reaguje rozvojem sítě sociálních zařízení a cílenými programy na podporu zaměstnanosti.
Zaměstnanost
Jedním z důsledků transformace ekonomiky v 90. letech 20. století v Ústeckém kraji byl nárůst nezaměstnanosti. Vyšší nezaměstnanost přetrvává v pánevních oblastech kraje a také v periferních oblastech Šluknovska a Podbořanska. V porovnání okresů zaznamenává nejvyšší nezaměstnanost okres Most.
V uplynulých deseti letech se dařilo nezaměstnanost snižovat. Všechna SO ORP v kraji zaznamenala pokles nezaměstnanosti. Nejlepší je situace v ORP Roudnice n. L., Litoměřice a Lovosice, které těží z dostupnosti pracovní nabídky v Praze.
Vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v posledních letech kopíruje trendy na národní úrovni. Za posledních deset let se nezaměstnanost snížila na polovinu.
Nejvýznamnějším sektorem dle počtu zaměstnanců je obchod a služby. Nicméně stále významný podíl (více než 1/4 pracovníků) má zpracovatelský průmysl.
Sociální služby
Sociální služby v Ústeckém kraji poskytují především různá sdružení (neziskové organizace), příspěvkové organizace měst a Ústeckého kraje a veřejnoprávní korporace. Velmi významným poskytovatelem sociálních služeb je samotný Ústecký kraj, resp. jeho příspěvkové organizace, které jsou hlavními poskytovateli sociálních služeb v pobytové formě, a zároveň poskytovateli ambulantních i terénních sociálních služeb.
Problematická sociální skladba obyvatelstva generuje zvýšenou poptávku po sociálních službách. Počet zařízení sociálních služeb přepočítaný na počet obyvatel je v Ústeckém kraji vyšší, než je průměr ČR, a setrvale roste.
Problémem Ústeckého kraje je sociální vyloučení. Rozsah sociálního vyloučení je sledován skrze ukazatele chudoby, vyloučení z bydlení, vyloučení z oficiálního trhu práce, vyloučení ze vzdělávání a zadluženosti. Tyto parametry jsou následně sloučeny do indexu sociálního vyloučení, který se počítá na úrovni obcí. Pro Ústecký kraj je varovné, že vysoký počet obcí má hodnotu indexu sociálního vyloučení vyšší než 12, což znamená, že v nich je velmi vysoký podíl sociálně vyloučených obyvatel.