Geografie
Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, konkrétně se Svobodným státem Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem.
Příroda a krajina
Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Krušné hory jsou velmi starým pohořím, jsou tvořeny převážně hlubinnými vyvřelinami nebo prvohorními krystalickými břidlicemi. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, které pocházejí z druhohor (tzv. Česká křídová tabule), ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp, a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou. České středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz, s množstvím kontrastů a malebných zákoutí.
Nejvýše položený bod Ústeckého kraje se nachází na hranici Ústeckého a Karlovarského kraje pod vrcholem Klínovce ve výšce 1 231,27 m n. m. Jestliže pomineme dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, zleva se vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji jsou rovněž prameny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje.
Rozloha kraje je 5 339 km2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zemědělská půda zaujímá více než 51 % území kraje, lesy se rozkládají na téměř 31 % a vodní plochy na 2 % území.
Zeměpisná nej Ústeckého kraje
Nejsevernější bod
Nejsevernější bod Česka se nachází na česko-německé státní hranici u hraničního kamene č. 2/41 a katastrálním území osady Severní, části nejsevernější české obce Lobendavy v okrese Děčín.
Nejnižší bod
Nejnižším přirozeným bodem Česka je hladina řeky Labe u Hřenska na česko-německé hranici, kde Labe opouští české území, s nadmořskou výškou 115 m n. m.
Největrnější místo
Vrchol Milešovky je největrnějším místem České republiky. Průměrná rychlost větru v průběhu celého roku dosahuje 30,6 km/h. Jedná se zároveň o nejbouřlivější místo ČR, neboť bouřky jsou zaznamenávány průměrně 31 dní v roce.
Nejsušší místo
Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je 600-800 mm. Oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor.
Nejteplejší místo
Obec Žitenice v okrese Litoměřice je označována jako jedno z nejteplejších míst Čech. Průměrná roční teplota zde dosahuje 9,42 °C, což je výrazně nad republikovým průměrem.
Největší říční průtok
Labe u Hřenska je řekou s největším průtokem v ČR. Průtok činí v průměru 308 m3/s.
Členění kraje
Ústecký kraj tvoří sedm okresů. Největším okresem co do rozlohy je okres Louny (1 121 km2), nejmenším okresem je okres Ústí nad Labem (405 km2). Okresy Litoměřice a Louny mají více venkovský charakter. To se potvrzuje i při srovnání počtu obcí: 105 a 70 v okresech Litoměřice a Louny oproti pouhým 26 a 23 v okresech Ústí nad Labem a Most.
Dále se území kraje dělí na 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
V Ústeckém kraji se nachází celkem 354 obcí. Nejpočetnější velikostní kategorií jsou malé obce. Obcí do 500 obyvatel je v kraji 169, obcí s počtem obyvatel 500-1000 je dalších 87; celkem tyto dvě kategorie představují téměř 3/4 obcí v kraji. Naopak pouhá tři města (Ústí nad Labem, Most a Teplice) přesahují 50 tis. obyvatel.
Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027 dělí území kraje na pět typů regionů:
- Jádrová oblast: území okresu Ústí nad Labem a jihozápadní část okresu Děčín
- Pánevní oblast: území převážné části okresů Teplice, Most a Chomutov pod Krušnými horami
- Rekreační oblasti: Krušné hory, Labské pískovce, Lužické hory
- Poohří: převážně nížinné a zemědělsky využívané území okresů Litoměřice a Louny
- Šluknovsko: severní část okresu Děčín
Na území Ústeckého kraje působí devět místních akčních skupin.
